Položil jsem tedy Dominku Rodingerovi několik otázek.

JT: Bude znamenat váš odchod také ukončení spolupráce Blšan s Asociací volných hráčů?

DR: Určitě se spolupráce ukončí. Bohužel, do teď někteří lidé nepochopili, co to vlastně znamenalo. Stále jsem někde četl, že jsou to kluci bez angažmá a jezdí jen na zápasy apod. Hloupost. Spolupráce byla nastavena tím, že jsem sportovní ředitel ČAFH a mám přehled o hráčích z přeboru až po ligu. Když jsem přišel do Blšan, tak Blšany měly dva hráče – Němce a zraněného Prücknera. Dokázali jsme dovést s Marcelem prakticky 17 lidí během 14dnů, a to díky kontaktům skrz hráčskou asociaci. Všechny pomůcky od míčů, kuželů, až po rozlišováky byly též od Asociace. Jelikož jsme měli 99% hráčů z Prahy, tak jsme trénovali v Praze, aby se nemuselo řešit dojíždění a další věci s tím spojené. O tom ta spolupráce byla, že jsme přenesli „profesionalismus'“ do klubu Krajského přeboru.

JT: Budete se tedy nyní na plno věnovat práci pro asociaci?

DR: Pracovní náplň bude 100% v ČAFH. Ale jelikož se mi čerstvě narodil syn, tak budu čas, který jsem vynaložil Blšanům, věnovat jemu. 

JT: Co pro vás práce v Blšanech znamenala? Po fantastickém růstu přišlo velké zklamání…

DR: Šance jsem si velice vážil. Jsem mladý, takže to beru jako odrazový můstek. Tuto zimu jsem mohl odejít do ligového klubu, ale zůstal jsem v Blšanech, abych dodělal to, kvůli čemu jsem tam přišel. Měl jsem k té práci srdeční vztah, ale bohužel se staly věci, se kterými nesouhlasím a nemohu se s nimi ztotožnit. Těch dvacet kluků přišlo do Blšan, aby se buď tvrdou práci dostali výš a nebo s Blšanama postupovali nahoru až do 3.ligy. Na jaře 2015 jsme trénovali 3× týdně plus pondělní regenerace. Jen díky tvrdé práci a správné koncepci se soutěž zachránila. Za jaro a podzim se udělalo 67 bodů, což mluví samo za sebe, i když na konci podzimu už byla narušena koncepce a odrazilo se to na výsledcích. Myslel jsem si, že se to přes zimu vyřeší, ale je to prakticky ve stejném stavu ne – li horším, takže výsledky absolutně neodpovídají kádru mužstva. Po odchodu Marcela se prakticky netrénuje, kluci mají problém dopravit se na zápasy apod. Roční práce přichází v niveč. Já to beru jako obrovskou zkušenost. Všem klukům a Marcelovi bych chtěl moc poděkovat, protože šli do klubu, který byl prakticky totálně na dně, šli bojovat… a dokázali to.

Velkým zklamáním při na startu letošního jara byla absence klasického lídra v kabině, kterého jsem nedokázal sehnat. I když jsem věřil, že hráč, který prošel Spartou a má za sebou 300 ligových startů, jím bude. Bohužel mi to mohlo dojít, že tomu tak nebude, když oznámil před podzimním utkáním v roce 2015 ve Štětí, že je zraněný a večer si šel zahrát s kamarády hokej…

JT: Děkuji za vaše odpovědi.

Zajímali jsme se i o názor představitelů klubu, ale nikdo z členů představenstva se k situaci nevyjádřil a na položené otázky neodpověděl.

Za článek děkuji Jardovi Tošnerovi ze Svobodného Hlasu.

Slovo Administrátora.

Zároveň bych chtěl oznámit, že na popud věcí, které se v klubu dějí nemíním již dále pokračovat a udržovat v chodu tyto stránky. Ještě vydám jeden článek, který bych nazval ve smyslu Profesionalismus v Krajském přeboru, tím definitivně svojí desetiletou práci pro tento web uzavřu.

Chtěl bych poděkovat hlavně všem fanouškům za to, že jste si našli cestu jak na tento web tak i na fotbal.

Chtěl bych za nás za všechny poděkovat panům Marcelu Ličkovi a Dominiku Rodingerovi, že dokázali opět do srdcí Blšanských fanoušků vnést radost z výher, a že chtěli něco s fotbalem v Blšanech dokázat. Děkuji jim za spoustu času a energie.

Dále bych poděkoval Jardovi Tošnerovi za ty léta spolupráce, fotek, článků. telefonních rozhovorů.

Takže přátelé, někdy jindy, jinde a v lepších časech.

Jirka Lipár.