V sobotu dopoledne mně vítá nevlídná kulisa na hřišti v Kryrech. Prší už od rána. Není sice zima, ale teplo vypadá jinak. Pod tribunou se choulí několik skalních. Návštěva bude tak okolo padesáti zoufalců, kteří se přišli podívat jak se naše ?béčko? popere v boji o záchranu se sousedem v tabulce. Hřiště není ideální, na půlce je veliká louže a okolo pěkné kaliště a na polovině blíže ke kabinám je rovněž několik větších louží, které míč asi nepřejede. Druhá polovina je sice bez louží, ale také pěkně měkká.

Dívám se na soupisku a je na ni smutný pohled. V divizním mužstvu, které bojuje o existenci v soutěži, je jeden hráč jako náhradník do pole a pak pan Obermajer, asistent trenéra, který je převlečen jako náhradní brankář. Docela úzký výběr. Přemýšlím o disciplíně hráčů, ne herní, ale morální. Vždyť téměř v každém utkání přijde mužstvo o některého z hráčů základu vinou červené karty (Loos, Uhliar,Plánička?).Myslím, že pokud chce hráč kopat takovou soutěž jako je divize (a někteří určitě pošilhávají i po místu v ?áčku? !) musí mít v sobě zafixovány i jisté návky ovládacích schopností a ?čtení? momentální situace na hřišti i když je jakkoliv vyhrocená.

Utkání začalo a se začátkem také zhoustl déšť. Kluci v žlutomodrém mají skvělý začátek již v sedmé minutě si nabíhá Macháček do volného prostoru za obranu kam míří přesná přihrávka a s jistotou podél branky do opačného rohu překonává brankáře Čelákovic. Vedeme 1 : 0 a snad se kluci o ty důležité body poperou. Potřebujeme je jako sůl. Nápor blšanských trvá však jen asi do patnácté, dvacáté minuty. Hra se vyrovnává a Bartoš musí řešit první šance hostů. V obranné hře se rodí řada nepřesností. Souhra není ideální a kluci si to dělají příliš složité. Mnoho zbytečných, nepřesných přihrávek dává soupeři šance. Zákonitě přišel moment, který možná trochu ovlivnil další průběh zápasu. Nejprve ve 26. minutě fauluje Mašek poprvé pronikajícího hráče Čelákovic a pár minut na to další faul. No nic jiného v té chvíli nezbývalo. Musel chytit hráče Unionu za ruku, jinak šel sám na brankáře ? je tu červená. A další hráč bude příště scházet.

Naši hrajou obranu ve třech. Martin Beránek, Vrábík a Krejčík. Stahuje se víc Tomáš Beránek a pomáhá obraně. Ve 35. minutě jsem trochu nepochopil pravidla, nebo možná ?metr? rozhodčího Raucha. Hráč Čelákovic strčil po odpískání do Tomáše Beránka a ten upadl. Před tím došlo k jejich vzájemnému souboji o míč. Oba ?vyfasovali? po žluté kartě, ale řekl bych, že za napadení hráče bez míče po odpískání se dává červená. Asi ne vždycky. Že by se ten zvláštní metr rozhodčích, který vidíme v Blšanech na lize praktikoval i na naše divizní mužstvo ? Těžko říct, ale člověka to dost rozladí. Hra upadla do průměru, úvodní nasazení našich je pryč. Opět zasahuje Bartoš. Měl skutečně dost práce a předváděl solidní výkon. V útoku se rval více Macháček. Kacafírek hrál dost nepřesvědčivě. Šetřil se na Slávii? Poločas končí. Výsledek jsme udrželi.

Jdu si na kafe, abych se trošku zahřál. Vyslechl jsem zajímavý názor fanouška Čelákovic, který byl pevně přesvědčen, že jejich mužstvo odjede s vítězstvím 2 : 1. Je to prý tutovka ! Trochu mne to zarazilo a musel jsem odhánět černé myšlenky o různých tocích financí a mocné síle peněz.

Začal druhý poločas. Čelákovice mají očividně více ze hry. Opět se musí činit Bartoš. Jediným kladem je to, že se zmírnil déšť. Už tolik neprší. Ve 58. minutě už i trenér Frťala pochopil, že Kacafírek dneska nic nepředvede. Jde ze hřiště a nastupuje jediný náhradník Bednář. Hra našich se dá nazvat dvěma slovy : ?Čekání na gól?. Odevzdaný výkon bez touhy po vítězství. Hromadění chyb a nepřesných přihrávek. Připadá mi, že jsou kluci otrávení. Pochopitelné vyústění stavu na hřišti. 67. minuta nahrávka do našeho vápna, větší důraz hráče hostí, střela z blízka a ?Bartéz? je bez šance. 1 : 1 ! O sedm minut později zbytečně chybuje Beránek, klička na brankáře a Čelákovice vedou 2 : 1. V uších mi zní poločasová předpověď fanouška hostů. Neslaná nemastná hra našich pokračuje. Je znát jejich menší počet. Trvá jejich pasivita a nepřesnosti v rozehrávce. Líbí se mi malý Klasna a Richard Zelinka. Připadají mi, že ti ještě v sobě trochu vůle po výsledku mají. Klásek sice bojuje jako lev, ale kazí dost přihrávek, nebo je spoluhráči nerespektují. Kapitán Zelinka se snaží, bojuje. Nic naplat to nestačí.

Pět minut před koncem, když už se všichni asi smířili s výsledkem ještě přečíslují hosté naší obranu a pohodlně zvyšují na 3 : 1. Jak je ten fotbal jednoduchý. Nevím jestli si toho stačili naši hráči všimnout. Rozhodčí prodlužuje trápení ještě o čtyři minuty a toho využívá Macháček a trochu upravuje porážku. Uniká a dává gól na 2 : 3. Tak Zdeněk Macháček dal první i poslední gól zápasu. Bohužel bylo jich pořád málo. Ztrácíme doma další tři body a celkem pohodová pozice v tabulce před začátkem jara je pryč. Čeká nás boj o přežití. Neznám atmosféru v kabině a v mužstvu a těžko se mi hledají důvody posledních porážek. Vím jen to, že obyčejný fanoušek dokáže ohodnotit poctivý, bojovný a snaživý výkon a odpustí i porážku po takovém výkonu. To jsem však v sobotu na hřišti nezažil. Nebo že by už začal výlov kapříků i z kryrského rybníku ?

Jaromír Hykl , fanoušek z Vroutku