K tomu, abychom i příští rok viděli v Blšanech Gambrinus ligu, je totiž potřeba splnění následujících čtyř podmínek, z nichž nepravděpodobné je splnění každé z nich, naplnění všech čtyř zároveň se rovná výhře jackpotu ve Sportce. Co by nás tedy ještě udrželo v lize?

1. Plzeň by musela prohrát obě utkání v závěrečných dvou kolech, doma se Slováckem a pak na Spartě.

2. Jihlava by také musela prohrát obě utkání – v Ml. Boleslavi a doma se Slavií. To je asi nejsnáze splnitelná podmínka

3. Blšany musejí vyhrát obě utkání, v Jablonci i doma se Zlínem. To je značně nepravděpodobné, vezmeme-li v úvahu, že poslední čtyři zápasy jsme prohráli.

4. Skóre je největší překážkou. Při splnění všech tří předchozích podmínek by se mezi Chmelem a Jihlavou rozhodlo podle skóre, neboť vzájemné zápasy jsou vyrovnané. Jenže Jihlava má teď skóre o 12 branek lepší. Což znamená, že pro srovnání poměru branek bychom například museli porazit Zlín i Jablonec o tři branky a přitom doufat, že i Jihlava obě svá utkání prohraje o tři branky.

Co z toho vyplývá? Že je naše šance na záchranu téměř rovna nule. Vždyť jsme za celou sezonu ani jednou nedokázali dát v jednom zápase tři branky a najednou bychom je měli dát dvakrát za sebou. Schodu tolika naznačených nepravděpodobných okolností opravdu nemůžeme očekávat a tak pojďme přestat ztrápeně věřit v zázraky. Pokud by se přece jen nakonec stalo něco neuvěřitelného a záchrana by se povedla, jistě nám tento článek rádi odpustíte.

Pojďme tedy považovat náš sestup už za hotovou věc a začít hovořit v tomto duchu. Fotbal v Blšanech se vrací na úroveň, v níž se nacházel po většinu času v devadesátých letech. Příští dny a týdny přinesou diskuse na téma změn v klubu v souvislosti se sestupem, o roli Blšan ve druhé lize, o další budoucnosti Chmelu. Otázek je mnoho, na odpovědi je zatím brzo. Náš web vás samozřejmě bude o všem důležitém informovat. Pro fanoušky i osoby pracující v klubu je odchod z první ligy velkým sportovním neštěstím. Právě existence vysokého fotbalu v Blšanech byla to, co většinu fanoušků k fandění Blšanům přivedla. Kdo z nás by kdy fandil Blšanům, kdyby hrály vždy jen nízké okresní soutěže? Asi jen pár místních, občanů Blšan. Ostatní by fandili svým vesničkám a městům.

Nicméně sestup by pro opravdového fanouška rozhodně neměl být povelem ke změně klubových barev. Za prvé- i druhá liga je vysoká soutěž, kterou ochutnala opravdu jen málokterá vesnice velikosti Blšan. I zde budou Blšany nejmenší vesnicí a co víc, budou patrně i nejmenší vesnicí, která kdy v historii druhou ligu měla. Za druhé- kdo se jednou stal fanouškem Blšan, měl by jím zůstat věrný navždy. I kdyby klub sestoupil třeba do té nejnižší možné soutěže, opravdový Chmelař mu i tam bude držet palce a bude mít radost z každé výhry. Sestup neznamená pro fotbal konec. Je pouze poklesem jeho úrovně, snad jen poklesem dočasným. Prostorný a dobře vybavený fotbalový areál v Blšanech je zárukou, že zde fotbal v dohledné době určitě nespadne na běžnou vesnickou úroveň.

Teď nezbývá, než si užít na delší dobu posledních dvou zápasů Blšan v první lize. Bavit se fotbalem, ke kterému neúspěchy patří stejně neodmyslitelně, jako úspěchy.

Na závěr dnešního článku si dovolím citovat z básně Jaroslava Seiferta, která se dá velmi dobře aplikovat i na současné rozpoložení v našem klubu:

"Bílým šátkem mává, kdo se loučí,
každého dne se něco končí,
něco překrásného se končí.
Setři slzy a usměj se uplakanýma očima,
každého dne se něco počíná,
něco překrásného se počíná."

Co dodat? Snad jen FK CHMEL BLŠANY forever !!!