Dnes už je čtvrtek a od nedělního zápasu uplynuly čtyři dny. Dostatečně dlouhá doba na to, abych si zážitky urovnal v hlavě a pokusil se o ně jen krátce podělit s těmi, kteří si občas moje postřehy přečtou. Zatím se mi dařilo reagovat téměř na všechny zápasy, kterých jsem byl svědkem a rád bych tuto moji malou ?tradici? zachoval.

Jak zápas probíhal už jistě všichni víte a mohli jste si o jeho průběhu přečíst celkem dost podrobných reportáží. Moc se mi líbila TV Bohemians na jejich stránkách, kde jste mohli být svědky části tiskové konference po zápase a také jste mohli slyšet rozhovor s kapitánem Slezákem. Ti z Vás, kteří jste si tento záznam prohlédli jste určitě odhalili malou nepřesnost v reportáži na našich stránkách, kde byl uveden trochu jiný důvod vyloučení Slezáka. Jeho ?divadelní? kousek při touze po odpískání penalty byl opravdu amatérský. Druhý žlutá a odchod do kabin bylo správné rozhodnutí rozhodčího Járy. Těžko mohu posoudit obhajobu Slezáka za první žlutou kartu. Neslyšel jsem co rozhodčímu říkal, ale z toho jak na něho vyběhl, jak gestikuloval a jak se teatrálně dožadoval ?spravedlnosti? mi ta žlutá v rukou arbitra zase nepřipadla zbytečná. Ale to ví jen on a bůh. Jak by řekl Diego Maradona?

Já osobně považuji vítězství nad Bohemkou za zatím nejdůležitější vítězství v letošní sezóně. Nejen pro tři skvělé body do tabulky, ale především pro klima a atmosferu v mužstvu. Ve hře Blšan, jak ji předvedly v neděli, by každý, kdo fotbalu trochu rozumí určitě našel dost chyb. Jasně. Pokusme se však ale najít pozitiva, která se proti Bohemce objevila. Výkon Filipa Rady byl tentokrát téměř bezchybný a připsal si zápas s nulou. Některé zákroky na čáře daly vzpomenout na Aleše Chvalovského. Dobrý signál do dalších bojů. Složení obrany s Poláčkem a Zachariášem na stoperech považuji v současné době za ideální a v zápase předvedli, že dokáží hrát i pod dlouhodobým tlakem soupeře. Na moji otázku trenéru při tiskovce po zápase, zda je složení obrany již nalezeno a zda končí doba hledání toho ideálního složení obrany, odpověděl pan Bičovský asi v tom smyslu, že mužstvo je velice mladé, složené převážně s hráčů kteří hráli maximálně divizi nebo krajské přebory a pouze několik (Jamrich, Poláček,…) jich přičichlo k vyšším soutěžím. Z toho vyplývá i nevyrovnanost výkonu, psychická labilita, absence zkušenosti, rutiny a přehledu ve hře. Proto bude i doba hledání ideálního složení celého mužstva záležitostí dlouhodobou a zatím nedokončenou. Slova pana trenéra jasně doložil výkon hráčů po vyloučení kapitána hostů. Místo toho, aby tým využil oslabení soupeře a vytvořil tlak na jeho branku se musel naopak až dokonce bránit nájezdům Bohemky a obávat se o výsledek. To, co se v tom čase podařilo předvést Kožíškovi i Psohlavcovi, by se zkušenějším hráčům určitě nestalo a hosté by odjeli s větším brankovým přídělem. Ale i přes to si myslím, že výkon obrany (až na prvních asi 10 ? 15 minut) byl dalším pozitivem. Dalším velkým kladem utkání byla viditelná snaha všech hráčů o dosažení maximálního výkonu. Líbilo se mi , že hráči zápas neodchodili a že bojovali až do posledního fouknutí. Především ?mazáci? Poláček a Jamrich odvedli v tomto směru obrovský kus práce. Z tohoto hodnocení musím ale vyjmout ?Pejska? Psohlavce. Možná se mi to zdálo, ale u něho konkrétně chybělo ?ježdění po zadku?. Některé míče vypouštěl, nenapadal, chyboval v přihrávce, málo pomáhal v obraně. Věřím, že to u něho není jev trvalý a že mi jen tak ?přiotrávený? v neděli připadal. To že mužstvo vydřelo všechny tři body a bojovalo celý zápas je podle mého názoru tou největší devízou. Každý soudný fanoušek připustí, že musí slevit trochu ze zažitých prvoligových návyků. Dokáže tolerovat chyby mladých a nezkušených hráčů, špatnou nahrávku, špatný odhad řešení situace, střelu vedle. Ale nedokáže odpustit laxní přístup ke hře, nechuť , jízdu na půl plynu. A to se v neděli u našich kluků nevidělo! Jestli budou takhle bojovat, budeme chodit do Blšan dál i když budeme trpět a prosit fotbalového Boha o každý bodík. Víc toho k samotné hře asi nemám a to hlavní jsem ze sebe dostal.

Co říci k atmosféře utkání? Velice příjemné nedělní dopoledne! Po dlouhé době zase zaplněn sektor fanoušků hostů a záplava zelené a bílé lehce přehlušila fanoušky domácích. Klokaní příznivci ale nevybočili z poměrně slušného fandění a jejich výkon byl celkem sympatický. ( Na rozdíl od ?buranů?, kteří jezdili se Spartou). Krásné počasí a téměř tisícovka diváků. Konečně jsme si také zakřičeli gól a doufám, že to nebylo zase na dlouhou dobu naposledy. Příští zápas máme doma Opavu a zavzpomínáme zase na nedávnou prvoligovou minulost a doufám, že budeme odcházet stejně spokojeni jako jsme byli spokojeni po Bohemce.

No a neodpustím si malou osobní úvahu nakonec. Po dlouhé době jsme tentokrát nechali oba bubny odpočívat doma a vydali jsme se do hlediště pouze s řehtačkou. Nebylo to proto, že bychom se báli zelenobílé klokaní přesily, ale proto, že jsme si uvědomili, že když jdeme bubnovat, tak nějak nemůžeme vyhrát (Chomutov, Jakubčovice, Třinec). Třeba kluky s těmi bubny rušíme, nebo přivoláváme smůlu nebo co? Tak jsme si řekli, že to zkusíme jednou bez nich a vida! Tři bodíky jsou doma! Co teď? Dilema? Máme na Opavu vyrukovat zase v plné palbě ? No – je o čem přemýšlet. Nepomůže nám někdo ten oříšek rozlousknout?