Další domácí představení máme za sebou. Možná se budete divit, ale po jeho skončení jsem zatleskal všem aktérům, kteří opouštěli hřiště. Byla to docela příjemná dvouhodinovka, které chybělo pouze nějaké to bodové ohodnocení domácích na jejím konci. Ale upřímně řečeno, naší cestu dolů by to stejně nezastavilo, takže celkem pohoda.

Umístili jsme se tentokrát na rampičku, kde bývala za starých dobrých časů přenosová televizní technika, vyhřívali se na sluníčku a sledovali hemžení na hřišti. Ještě jsem kroutil hlavou nad postem Honzy Klasny a ještě jsem očima hledal Řeháka a Trupa a ani jsem nestačil spočítat diváky a už prohráváme jedna nula. Kluci po sobě koukají, krčí rameny a ani oni samotní nevědí, kde se tam za nimi ten jablonecký hráč vzal. Takže teď v klidu. Klasna je na levém beku, na stoperech Sigmund a Japan a napravo je Jendruščák. Mašek a Veleba jsou na hrotu a v záloze vidím Veverku, Rosenda, Tesaříka a od začátku nastupuje také Béreš. V bráně Zacharda jako vždy. Sestava trochu zamotaná a v obraně to očividně skřípe. Jablonečtí se dostávají dlouhými pasy za obranu do šancí a netrvá dlouho a Zachy loví po podobné situaci jako při první brance druhý balón ze své sítě. Jediný rozdíl oproti první brance byl ten, že nahrávka jabloneckých šla tentokrát do jasného ofsajdového postavení. Pomezní (pardon ? asistent!) asi zrovna spal a nebo měl před očima kapříky a neviděl. Bohužel opět ovlivnění vývoje zápasu jedním z rozhodčích, ale to už je skoro pravidlo.Tak nehty si nekoušu, co se dá dělat. Asi to bude trochu těžký. Dneska body nevydolujeme. Ale hraje se docela zajímavý fotbal. Naši se snaží útočit. Trenér je burcuje do útoku a ještě při tom musí dirigovat Klasnu, který zapomíná na to, kde hraje. Veverka byl pravděpodobně v sobotu někde pařit. Jeho pohyby jsou nějaké zpomalené a už v první půlce se opírá v předklonu o kolena. Lavička je plná dorostenců. Je tam i Břečka. Sedí tam i Suchý a Poláček. Přichází trestný kop asi z dvaceti metrů. Míč si chystá Tesařík a perfektně umisťuje pod břevno. Gól nás vrací do hry a hra se trochu vyrovnává. Do poločasu schází pár minut. Jablonečtí kopou rohový kop z levé strany naší branky. Přetažený centr na druhou tyč Zachy jen postrčil a nikým nekrytý jablonecký hráč hlavou sklepává do prázdné branky. A jdeme do kabin a dvě branky manko. Ale co, sluníčko svítí, vyhříváme se jako na Havaji a plánujeme jak to dopadne. Já jako nevyléčitelný optimista tipuji vyrovnání na tři tři a ve třetí minutě prodloužení dostaneme čtvrtý gól. Smějeme se tomu a netušíme, že jsem se skoro trefil. Kluci nastoupili jako uragán a nejdřív Veleba a po něm skvělý Tesařík srovnávají stav a rázem je zase o co hrát. Oba naše góly byly lahůdkou a je radost vidět jak si dovede Veleba poradit s gólovou šancí a jak zkušený Tesařík dohraje akci s kličkou ve vápně. Jsem rád, že ještě vidím tyhle akce. Už je dlouho vidět nebudu. No a pozor! Veverka padá v šestnátce a rozhodčí neváhá. Kopeme penaltu. Jestli ji dáme ták spolknu mobil. Fakt. Logicky se dívám na Tesaříka. Ten ji dneska musí dát. Ale míč si chystá Veleba. Křečovitě drtím kovové zábradlí a nechci to vidět. Bum a míč do bránkáře do středu branky. Pavel se asi učil kopat penalty ve Slávii. Škoda. Myslím, že tohle by Jablonec zlomilo. Nezlomilo a hraje se dál fotbal bez velkých nerváků. Oba mančafty vědí o co se hraje ? skoro o nic. Blíží se kritická sedmdesátá minuta a náš tlak doznívá. Snaha o rozhodnutí je evidentní. Ještě přicházejí Rulf a Poborský, ale síly evidentně odcházejí a již se nedaří tak dobře kombinovat. Naopak Jablonec se zvedá a chce si již téměř vyhrané utkání dohrát k vítězství. Jejich tlak je důraznější, vytváří si šance a pár minut před koncem se jim daří přečíslit naší obranu a prostřelit Zachardu po čtvrté. Chudák Zdeněk již po druhé za sebou čtyřka. Náš závěrečný tlak už je zoufalý a rozhodčí ukončuje zápas ještě před uplynutím avizovaných tří minut prodloužení. Tak opět bez bodu. Škoda. Dát tři branky a nevyhrát, to je pech. Nedá se nic dělat naše místo na konci nám asi nikdo nevezme. Pokud jste koukli na tabulku jarní části, ani tam nemusíme mít strach o ten náš stupínek.

Co dneska rozhodlo? Podle mne: Složení obrany a její chyby, druhá inkasovaná branka z jasného postavení mimo hru, neproměněná penalta. Chyby známe, ale co s nimi? Potřebujeme do hry Suchého, Řeháka a Poláčka. Potřebujeme konečně rozhodčí, kteří nám odpískají ?rovinu? a potřebujeme trochu toho štěstí ? alespoň kousek toho pokakaného štěstíčka. Těším se, že příští domácí víkend bude opět slunečný, že naši kluci zase předvedou takový bojovný fotbal jako v neděli a že si zase užijeme celkem pohodový zážitek. Ještě jsem zapomněl – těch diváků jsem na začátku utkání spočítal asi padesát. Pak už jsem to nepočítal, musel jsem počítat góly. Ale musím zase uznat, že nás tam bylo docela dost ve žlutém a v šálách. Docela jsme mohli udělat na ?žlutý? solidní kotel!!! (Jo představte si, že se ještě našel i zájemce o šálu. Asi nějaký sběratel relíkvií. Tak jsme mu jednu prodali!)