František Chvalovský je znám jako dlouholetý šéf českého fotbalu, který stál u největšího úspěchu samostatné české reprezentace, ale i jako majitel rozsáhlého potravinářského impéria, jehož podnikání vyústilo ve vleklou kriminální aféru. Někdejší fotbalový brankář, který jako funkcionář dovedl vesnický klub z Blšan do první ligy, slaví dnes, ve čtvrtek 17. dubna, šedesátiny.

Z Blšan do čela fotbalového svazu

Do širšího povědomí veřejnosti se Chvalovský dostal v lednu 1990, kdy byl jako neznámý funkcionář z Blšan a šéf místního zemědělského družstva zvolen předsedou nově vzniklého Českého fotbalového svazu (nyní Fotbalová asociace ČR – FAČR). Po roční existenci se tato organizace přeměnila v Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS) a Chvalovský se v jejím čele udržel až do června 2001, kdy byl odvolán.

Jako šéf fotbalového svazu se mimo jiné zasloužil o hladký průběh „fotbalového rozvodu" po rozpadu československé federace a vzniku samostatné české ligy. Za jeho vedení byl ČMFS přijat do Evropské fotbalové unie (UEFA) a Mezinárodní fotbalové federace (FIFA). Fotbal v zemi nasměroval k větší profesionalizaci, stál u zrodu marketingového projektu STES, který do fotbalu přivedl silné sponzory. Prosadil se i v Evropě, v letech 1996 až 2002 byl členem výkonného výboru UEFA.

Nezapomínal na domácí klub

Jednoznačně největším triumfem, kterého český fotbal za jeho předsednictví dosáhl, byl titul vicemistrů Evropy z Anglie v roce 1996. Dobré jméno si reprezentace uchovala také třetím místem na Poháru FIFA, který se hrál o rok později v arabském Rijádu.

Jako nejvyšší představitel českého fotbalu nezapomínal na svůj domácí klub, který se v první lize udržel osm let. „Není žádným tajemstvím, že za svůj růst vděčí Blšany právě tomuto úspěšnému rodákovi, který ať už získával peníze jakkoliv, investoval je do rozvoje kopané v Blšanech," píše se na webu tohoto dnes již opět regionálního klubu.

Chvalovského působení ve vedení fotbalového svazu ukončila valná hromada ČMFS v červnu 2001, která ho odvolala. Šéf svazu byl totiž v té době ve vazební věznici kvůli obvinění z úvěrového podvodu. O problémech kolem Chvalovského podnikání se začalo spekulovat již v roce 1995, kdy se stal obětí únosu. Únosci, které později policie zadržela, ho zadržovali více než jeden den.

Chvalovský začal podnikat v roce 1990, kdy založil firmy Bohemia Fleisch a Reality Trading. Obchodoval s chmelem (byl jedním z viceprezidentů Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele), masem, pivem, realitami a se sportovními potřebami. Působil ve více než dvaceti firmách. Jednou z nich byla i Českomoravská agrární společnost (ČAS), jejímž spolumajitelem se stal v roce 1993. ČAS mimo jiné ovládala největší skupinu vlastníků zpracovatelů masa firmu Satrapa a Jihočeské pivovary. Po roce 2000 se Chvalovského podnikatelské impérium rozpadlo.

Stíhání zastavila amnestie

Podle obžaloby Chvalovský koncem 90. let s dalšími čtyřmi lidmi způsobil Komerční bance škodu 1,5 miliardy korun. Údajně předstírali, že půjčené peníze chtějí na financování svých obchodů, ale platili jimi především své předchozí dluhy. Všichni obžalovaní vinu popírali. Městský soud v Praze původně Chvalovskému v červnu 2011 udělil desetiletý trest vězení, odvolací pražský vrchní soud však tento rozsudek předloni zrušil a kauzu vrátil k dalšímu projednání. Trestní stíhání na základě amnestie prezidenta Klause skončilo.

František Chvalovský se narodil 17. dubna 1954 v Žatci. Je absolventem Vysoké školy ekonomické, obor zahraniční obchod. Od roku 1973 byl zaměstnán jako referent v podniku zahraničního obchodu Koospol. Má dceru a syna. Syn Aleš se stejně jako otec stal fotbalovým brankářem, mimo jiné byl jako druhý brankář u zisku titulu mistrů Evropy do 21 let v roce 2002 a sedm let hájil branku kyperského Apollonu Limassol.

Petr Satrapa