Viděli jsme již čtvrté vystoupení našeho mužstva na domácí půdě. Ani tentokrát jsme se branky nedočkali. Nedočkali jsme se ani Patrika Gedeona v základní sestavě. Jsou to pravděpodobně související skutečnosti. Bez výrazně tvořivějšího hráče v záloze, bez hráče, který by vtiskl mančaftu myšlenku a klid v rozehrávce, bez hráče, který umí připravit pro útočníky brankovou šanci nemůžeme v současné době pomýšlet na lepší výsledky. Oba naši útočníci potřebují vytvořit nejméně ještě jednou tolik šancí než mají, aby alespoň nějakou proměnili. Absence finální přihrávky a jejího zakončovatele ? v tom vidím (asi nejenom já) hlavní příčinu našeho postavení na dně tabulky. Jen stěží lze něco vytknout Honzovi Klasnovi. Jeho výkon patří vždy k nejlepším z našeho mužstva. Bohužel, už po několikáté opakuji, hendykepem je jeho malá postava. Ve většině mužstev ho robustní zadáci eliminují a pokud nebude dostávat přihrávky do volných prostorů, kde nebude muset svádět statečné, ale marné a souboje s obránci, bude jeho efektivita taková, jaká je dnes ? nulová. Když se k tomu ještě přidá nevýrazný výkon druhého útočníka, je veškerá snaha mužstva zbytečná. Dan Podroužek mne v utkání s Libercem dost zklamal. Zejména přístupem k zápasu. Vypouštěl souboje, nedohrával akce, nereagoval na snahu ?Kláska?. Při větší snaze, bojovnosti a předvídavosti by mohl minimálně šanci v závěru zápasu, kdy mu Klasna přenechával míč, proměnit a rozhodnout o výsledku celého zápasu. V některých momentech mi připomínal Vlastu Kožíška, který takto dokázal odfláknout zápas a uměl se pohybovat v místech, kde vůbec nikomu nepřekážel a ani nebyl nikomu nic platný. Myslím si, že Podroužek je ten ze dvojice útočníků, který na sebe musí vázat obránce a tím vytvářet větší prostor pro techničtějšího Klasnu. V zápase se Slávii se mu to celkem dařilo, ale v neděli podle mne vyhořel. Střídání v posledních deseti minutách Rulfem už nic neřešilo, i když určité oživení Rulf přinesl. Bohužel Karel je se svoji téměř dětskou postavou ve stejné nevýhodě jako Klasna. Těžké řešení. Útočníků nemá pan Štefko na výběr. Dan bude muset víc zabrat. Sehnat nějakou výraznou posilu do útoku vidím asi jenom v oblasti zbožných přání. I když mne občas napadají jména jako Rosendo, Štípek, Jedinák, Fleišman? V dresu Blšan už svoji kvalitu předvedli a v současné době nastupují většinou jen v divizním mosteckém ?béčku?. Možná by si raději zahráli vyšší soutěž. Ale to je jen moje úvaha a asi to není jen otázka chtění?

Co napsat dál? No, připadám si trochu jako trenér Přemek Bičovský na loňských podzimních ?tiskovkách?. Mohl si svá hodnocení po zápasech nahrát na magnetofon a pak pouštět. Tak stejně bych možná mohl některé pasáže z mých letošních podzimních komentářů kopírovat. Pohled pana Štefka je k dispozici a tak se nebudu tentokrát příliš rozepisovat. Obrana dle mého názoru odehrála kvalitní zápas. Pravda – chyb se nevyvarovala, ale souvisely vždy s rostoucím tlakem libereckých v závěru prvního poločasu a v úvodu poločasu druhého. Byly to úseky zápasu, kdy se nedařilo podržet míč na delší dobu, dát si přihrávku a záložníci dost kazili. Zejména asi tak prvních dvacet minut druhé půlky bylo hrozivých. Mužstvo se dostalo do těžké defenzivy a zejména ztráta koncentrace středové řady, její zatažení do hloubky vlastní poloviny byl příčinou trvalého tlaku soupeře. Se štěstím jsme přežili. Ale můžu říct, že to byly trochu nervy. Sledoval jsem druhou půlku z neobvyklého místa ? z televizní rampy nad střídačkami obou mužstev. Z tohoto kvalitního nadhledu jsem dost trpěl a modlil se alespoň v remizu. Naštěstí se podařilo tento úsek zápasu přežít a v závěru utkání se již dalo mluvit o vyrovnaném utkání s několika drobnými šancemi našeho týmu. Byl jsem i blíže k dění na lavičkách a mohl posoudit chování koučů obou týmů. Některé výlevy libereckého trenéra byly nekorektní, příliš emotivní a neobjektivní. Nepřispěl k uklidnění hry a pasáž s větším množstvím žlutých karet byla trochu i jeho dílem. Naopak trenér domácích zachovával nadhled a klidnou hlavu. Je pravda, že větší počet naších ?žlutých? hříšníků pramenil z lepší hráčské vybavenosti liberecké juniorky a nutnosti řešit některé situace faulem. Trochu jsem měl strach o Radka Šourka. Známe ho! Ale udržel se a zápas dohrál až do konce a bez karty. Geovani opět nastoupil na pravém beku a zahrál spolehlivě. Řekl bych, že lépe něž Petr Řehák na druhé straně, který zejména při tlaku ve druhém poločase ?urobil? pár chyb. Ovšem na druhou stranu několik gólových šancí hostí odvrátil. Zacharda vychytal svoji druhou ?nulu? a podle mého názoru byl jasnou jedničkou v mužstvu. Bednář se konečně objevil v záloze a byl v ní z našich nejlepší. Vojta Trup hledá svoji bývalou formu a Wilfrid střídá stále lepší okamžiky s horšími. Dobrá zpráva je ta, že se konečně na hřišti objevil ?Karlos? Krejčík i když jen na pár minut. Přesto stačil předvést pěkné zákroky a obrana mužstva se zdá být nejstabilnější řadou chmelařů.

Utkání skončilo stejným výsledkem jako předchozí zápas na domácí půdě. Nula : nula. Jeho hodnota je ovšem trochu jiná. Proti Slávii jsme byli lepším týmem a body jsme spíše ztratili. Tentokrát můžeme být spokojeni, že jsme dobře postavili branky a že jsme uhráli bod s lepším mužstvem. Čekají nás dva těžké zápasy na půdě soupeřů z dolního konce tabulky. Každý získaný bod bude bodem dost důležitým. Začínám být trochu skeptický ke startu Patrika Gedeona. Úplně nerozumím tomu, co se děje s jeho transfer kartou a kde je zakopaný pes. Ani se mi nechce uvažovat o souvislostech s destrukčními zásahy do budoucnosti blšanského mužstva, jakých jsme byli svědky v nedávné minulosti? Zajímavost na konec: moderátorem a hlasatelem utkání byl tentokrát sekretář mužstva pan Trnka. Příště prý bude utkání i pískat:-)

Tak na konci září přijede Vyšehrad a snad si konečně zakřičíme gól a snad i připíšeme nějaké body na naše hubeňoučké konto! GO, GO, BLŠANY!!!