FK CHMEL BLŠANY, FOTBALOVÝ TÝM KRAJSKÉHO PŘEBORU

Dokud ještě žijeme, je všechno OK !

  Po delší době se opět se svým komentářem hlásí Jaromír Hykl. Svými komentáři již   známý fanoušek Blšan z Vroutku se i přes porážku našich borců nevracel v neděli   domů tak úplně nešťastný…

Jsem zase v tom. Konečně. Neděle dopoledne bez Blšan mne vždycky dost straší. Ale už to běží. Drez, šálu a jedu těch pár kilásků a přemýšlím jak to dneska kluci zase zahrajou. Budou nějaké bodíky, dobrá by byla i plichta, snad zase neprohrajou ? a tak to hlavou letí a za chvilku jsem na stadionu a nasávám zase tu známou atmosféru, která mne i po těch letech prožitých na blšanském stadionu pokaždé pohltí.

No prohráli jsme. Plzeňská juniorka si veze z Blšan všechny body. My všichni, kteří jsme prožili ty dlouhé dny, které předcházely nedělnímu zápasu a známe trochu dění v klubu jsme ani nic jiného nečekali.

Po nádherném posledním zápasu jarní sezony, kdy kandidát postupu do prvoligové soutěže HFK Olomouc odjížděl s potupnou pětigólovou porážkou již zbylo jen trápení a čekání. Čekání na licenci, na výsledek odvolání, na odblokování přestupů? Přípravné zápasy odpadávaly jako mouchy a my fanoušci jsme pořád čekali.. Čekání je však už konec. Jasná zpráva zní ? opět zní blšanská hymna nad stadionem u chmelnic. Opět držíme palce žlutomodrým a opět se scházíme v neděli dopoledne v Blšanech. Je to tak trochu zázrak a myslím, že nejsem sám, když řeknu, že jsme vlastně v neděli vyhráli. Necítil jsem smutek z porážky jako jindy, kdy se ztratí všechny body doma. Naopak s chutí jsem zatleskal klukům při odchodu do kabin po zápase a měl jsem v sobě pocit uspokojení. Blšanský fotbal žije. Je to sice ještě zesláblý pacient, napojený na přístroje. Každým dnem nebo hodinou může přijít situace, kdy ani přístroje nepomohou a nebo je někdo vypne. To se může stát, ale zatím se pere o svoje místo na světě a nevzdává to. A to je dobře. Pomozme mu i my, choďme za naším nemocným na návštěvy, povzbuzujme ho, těšme se s ním z každého pokroku. Určitě mu to pomůže a začne se uzdravovat a my z něho budeme mít radost. Začne nám vracet naší starostlivost a až se úplně uzdraví budeme hrdi na to, že jsme ho teď – v jeho těžkých chvílích – neopustili. V neděli nás přišlo 250 statečných. Věřím tomu, že nikdo z nás nelitoval a že přijde příště znovu a vezme sebou kámoše a nebo kámošku a nebo syna a nebo tátu.. a že nás kluci na hřišti pořádně uslyší ! Nemohl jsem si odpustit tenhle úvod a musím ještě popsat jeden svůj pocit z dnešního Sportu. Stránce o ČFL vévodí obrovský titulek ?Blšany doma padly?. Není to zase další důkaz, že fotbal v Blšanech je ještě na světě ? Pořád je respektován a reportéři, kteří ani troch nevědí, co se v Blšanech odehrálo před soutěží, ještě berou prohru Blšan doma s plzeňským béčkem jako senzaci ! To je dobrý ne ?

Tak a jako vždy zkusím popsat svoje pocity ze zápasu. Sestava v tomto složení nastoupila spolu vůbec poprvé a to byl dle mého názoru hlavní důvod porážky. Hráči Plzně ve většině případech nebyli individuálně lepší než domácí. Pochopitelně nemluvím o Krbečkovi, na jaře ještě ?našem? Šimlovi a dost dobrý byl Leitl s jedenáctkou. Ale byl znát ten rozdíl. Plzeňští o sobě více věděli, akce byly rychlejší, nacvičené. Naši hráči hráli bez respektu a předvedli, že nejsou žádní otloukánci a že nenastupují proto, aby prohráli. Souhra však bezpochyby chyběla a je to logické. Někteří kluci už spolu hráli v jiných mužstvech a to bylo poznat, ale celkové fungování mužstva nebylo ještě očividně vyladěno. Markantně se to projevovalo ve stoperské dvojici, jejich vzájemné souhře a domluvě s brankářem. Několikrát se jim podařilo vyhnat frekvenci mého tepu na 200 tepů za minutu. V podstatě obě branky padly po chybách obrany, kdy skóroval pohodlně neobsazený hráč a brankář neměl ani při jedné akci šanci. Možná mohl při první brance lépe vykrýt střílejícího Lejtla, ale netroufnu si to úplně tvrdit, protože pohled z tribuny mohl postavení hráčů zkreslit. Lépe to asi posoudí pan trenér Štefko. Dále se nedařilo proměňovat šance asi podobně jako při poháru ve Vejprnicích. Honza Klasna i Dan Podroužek jich pár měli. To plzeňákům se podařilo proměnit svoje gólovky téměř stoprocentně. Téměř – protože Karel Brejcha několika zabránil. Většinu našich hráčů jsem viděl v akci úplně poprvé. Myslím, že obránci i přes některé chyby jsou příslibem pro další zápasy a pokud spolu vydrží hrát stabilně věřím, že se budou dobře doplňovat. Dost se mi líbil Břečka na pravém beku. Je to srdcař a ty já můžu. Záloze se víc dařilo ve druhé půli, kdy dostala soupeře celkem do tlaku a vyrovnávací branka byla na spadnutí. Jednu chvíli to vypadalo i na vlastní branku, ale Krbeček cirkusácky nebezpečnou ?malou domů? vyrazil. Čonka bojoval a snažil se jako kapitán strhnout celé mužstvo. Vojta Trup předvedl, proč si ho trenér Bičovský v závěru sezóny vybíral do své sestavy. V útoku bude asi problém s mužstvy, kde mají mohutnější stopery. Ani Klasna ani Podroužek nejsou těmi rozbíječi jako býval Kožíšek. Ani záložníci nepatří k těm robustnějším, ale tak jak jsem viděl bojovat Čonku i Bednáře, nahrazují svoje menší fyzické proporce nebojácností a razancí v soubojích. Sympatické bylo pro mne i to, že mužstvo nebránilo a nebylo zakopané na vlastní polovině, ale naopak pokoušelo se o útočný fotbal a Bednář se často pohyboval na hrotu jako třetí útočník. Škoda, že nepadla vyrovnávací branka, věřím, že by euforie po gólu kluky vynesla výkonnostně ještě o stupínek výš. Gól na dva nula pár minut před koncem již pak nic neřešil. Řekl bych, že remiza by byla spravedlivější.

Jak už jsem psal, porážka není katastrofou. Úvahy o jejím významu v boji o záchranu a podobně jsou předčasné, teprve čas prověří kvalitu tohoto mladého mužstva a jeho chvíle určitě ještě přijde. Nedělní zápas mne o tom docela přesvědčil. Kde je snaha po vítězství a bojovnost, kde se jezdí po zadku a není žádný míč ztracený, tam přijdou i výsledky a odměna ve formě vítězství. Bude to ještě moc bolet a nedělám si iluze, že nezažijeme sezónu v nejnižších patrech tabulky,ale přeji si, aby byl konec šťastný tak jako poslední jarní část druhé ligy.

Budeme ještě pečlivě sledovat jak se podaří ?bojovníkům? v zákulisí posílit mužstvo. Určitě by pomohla podobná ?svatá? trojice jako byli Svoboda, Novotný a Pilař. A třeba se to povede. Když jsem viděl ?Gedyho? v podstatě jako asistenta trenéra jak před zápasem, tak v průběhu utkání?.. Kdyby tak mohl vzít do ruky opratě na hřišti. Moc rád bych ho tam zase zažil ! A asi nejsem sám?.Tak uvidíme !

A závěr ? Lístek stojí 40 korun, není na určité místo. Programy nejsou, tabule nesvítí, pan Šír měl prý jen klobásy (přiznám se, že jsem kontrolu stavu občerstvení trochu podcenil ? ale pivo měl dobrý !). V drezu a šále jsem tam jen já ? připadám si tak trochu jako fanouškovská fosílie. Moderátor jen hlásí střelce a karty? Ale upřímně ? vadí to zase až tak ? Vždyť máme v Blšanech pořád ligu a to je myslím to největší podzimní vítězství . A když je liga budou i steaky ? já tomu věřím !

FKCHMELBLSANY.cz | 7.8.2007 11:51 | 669x přečteno

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.

Všechna práva vyhrazena | FKCHMELBLSANY.cz | info@fkchmelblsany.cz | XHTML | CSS | 24.8.2017 2:54:16